Which gymnastics federations should be allowed to join the Bureau of European Gymnastics Associations (now the FIG)?
How are the International Tournaments different from the Olympic Games? Should there even be an International Tournament? They are costly to run, and President Cupérus was originally opposed to the idea of gymnastics competitions.
These are some of the questions that the Bureau of European Gymnastics Associations had to answer during the 1907 Congress.
Minutes from the 1907 FIG Congress
Note: The following is a translation of a translation. The Sokol publication translated the minutes from French into Czech. Now, I’m translating the Czech into English. If you’re a Czech speaker, jump to the appendix.
⁂ ⁂ ⁂
European Gymnastics Associations.
Sixth Congress of Delegates at the Old Town Hall in Prague on July 1, 1907.
At the suggestion of several members, the congress set by the federal office was postponed to the days from June 29 to July 1.
The meeting opened at 11 am by President N. J. Cupérus of Antwerp.
Unions represented:
1. Belgium: Cupérus, de Wallens, F. Peeters.
2. Bohemia: Dr. Scheiner.
8. Croatia: Dr. Bučar.
4. France: Christman, Dr. Lachaud, Dalmas.
6. Great Britain: Sully.
6. Luxembourg: Bauer, Feyder, Graff, Kayser.
7. Hungary (Magyar Birodalom): Iszer.
8. Slovenians: Novák, Dr. Murnik, Dr. Ravnihar, Sajovic, Dr. Sernec.
Daily agenda:
1. Applications of new members.
2. Should international gymnastic competitions continue?
If agreed, how should they take place? (Question taken from the Order of the 5th Congress in Bern, July 14, 1906.)
In which city and in which year should the 4th competition be held?
3. Proposal by Mr. Sanarelli, representative of the Italian Gymnastics Association, part a), already presented at the 5th Congress, but not yet accepted: basic rules and uniformity of athletic competitions (jumping, running, weight lifting, etc.).
The President welcomes the representatives who have arrived in such large numbers at this congress, which is taking place on the occasion of one of the most beautiful festivities that modern gymnastics has ever held. This numerous participation is the best sign that our work is close to the realization of the great ideal that is dear to us.
The chairman suggests that the municipal administration should be thanked for the kind hospitality demonstrated by the bestowal of the magnificent town hall.
I. Applications of new members.
The Croatian Union of Sokols submits a written request for admission, which the chairman offers for reading. The village has over 60 units with 8,000 members. It is headquartered in Zagreb, the Croatian capital.
The Assembly unanimously agrees that the Croatian Union of Sokols should be accepted into the European Gymnastics Associations. Croatian delegate Dr. Bučar was instructed to send the statutes of the Croatian Sokol Union to the International Office.
The second application for admission is made by the chairman of the French Gymnastics Units of the Alsace-Lorraine Gymnastics Association. –
The President explains that the case of the Alsace Association is somewhat peculiar in that there is a large “Deutsche Turnerschaft” in Germany, with which the association in question seems to be affiliated.
According to the telegram of Dr. Rühl of Stecin, the executive of this club, the Alsace association does not form part of the German union but rather is an independent association. Representatives will now be talking about the principle of admission, as until now, it has been customary not to admit other than national unions and provincial unions, but not mere associations.
Mr. Kayser, representing the country bordering Alsace-Lorraine, thinks that the telegram of friend Dr. Rühl becomes a very simple question, as it is similar to the case of British friends, whose four unions accepted, as well as the case of the gymnasts of Austria-Hungary, where representatives of four different unions take part in our work. Mr. Christmann has the same view. He talks about the merits of the chairman of the Alsace association, a friend of Jindřich Abt, about the organization of the gym. And since he was of the house of Alsace himself, he would be happy if the congregation spoke favorably of the request of the Alsace gymnasts.
The Assembly unanimously agrees that the Alsace-Lorraine Association be accepted into the European Gymnastics Associations.
II. Should international gymnastic competitions continue? If agreed, how should they take place? In which city and in which year should the 4th competition take place?
The President describes the history of the competitions in a few words and explains the difficulties involved in organizing them, by naturally requiring a considerable amount of money. He thinks it is useful to adjust the exercises and work in the sense of the proposals contained in the summons letter. He offers for reading a letter from Mr. Lawrence Lewy of A. G. F. A. of England, who also advocates adjustment.
Dr. Lachaud praises the current way of competing. He believes that categorization is necessary for the beauty of the sport, but that it would be appropriate to find a mode of exercise that would provide more freedom for the special exercises of each club.
The President reiterates the enormous work required to hold competitions. –
Mr. Christmann believes that over time, there will be a way that is not very different from the first competitions, it will give more freedom to the efforts of each club. In essence, it is necessary to continue the competitions if there are clubs that want to take responsibility for the organization and adjust them with general agreement on the basis of experience gained.
Mr. Sully wants the competition to be set for February or March, as this would allow the English federations to take part. This proposal is not supported by the representatives of other nations, who see it as an obstacle to the success of the competition if the plans were to be set for such an unfavorable annual season.
Mr. de Wallens speaks in the same sense as Mr. Cupérus, but he thinks that the difficulties in organizing will disappear over time as the competitions become a part of European physical education.
Mr. Peeters advocates that we not splinter the competitions by adopting the principles that governed previous competitions. If the individual clubs were left with too much freedom, there would be a danger that the competitions would actually become the Olympic Games, while it was necessary to cultivate equipment exercises, which brought us so many excellent results.
Since the opinions expressed differ only in terms of the method of competition, but agree in principle on the duration of this institution, the friend Dr. Lachaud retracts his supplement, hoping that the organizers of the fourth competition will take a happy step forward and bring to life the wishes expressed by the individual delegates.
The President, therefore, asks the question: should we continue the competition under the current conditions?
Delegates voted to continue the competition, in the old way.
Mr. President is of the opinion that it is necessary to leave the main care of the material side of the competitions, which in the first three competitions was more or less left to the International Office and the International Technical Committee, consisting of ambassadors of all interested clubs, which, hitherto, have taken care of the development of the exercises. He proposes that the organizer of the tournament to which the competition is attached be asked to draw up a preliminary draft program of compulsory exercises, which he would submit to the European federations’ office.
This will provide what is needed to obtain approval and lead the competition to a successful conclusion.
Mr. Bauer suggests that the fourth competition takes place in 1909 in Luxembourg. Luxembourg, although a small country, will do its utmost to give the competition its luster, and although Luxembourg gymnasts do not have ample resources, they will do their best to make the competitions work out.
The chairman points out that the expenses fall on the organization of the tournament to which the competition is attached, which costs about 3,000 francs.
The arrangement of the fourth competition in 1909 was unanimously entrusted to the Union of Luxembourg Gymnastics Clubs.
III. Basic rules and uniformity of athletic competitions (jump, running, weightlifting, etc.)
The chairman pointed out that this agenda had not yet matured sufficiently, that the preparatory work on which it could be built had not yet been completed and that it would be useful to postpone this discussion to the next meeting.
Mr. Lachaud advocates for equality in another gymnastic sector. He hopes the international office would address the issue of uniformity of equipment exercises so that in a short time they will be the same equipment exercises for all clubs.
Mr. Kayser was also in favor of reform and said that he wished (only later) that this interesting point would be on the agenda of today’s meeting. It points to the benefits that would flow from good international relations, which would be greatly facilitated in this way. To the President’s objection that a similar measure could not be prescribed to restrict the clubs’ freedom of action, the Luxembourg representative replies that he was trying to convince the clubs of the benefits of the measure — without, however, putting pressure on anyone. He hopes that the clubs would be interested in this issue, so that it does not remain a platonic wish, but extends to a practical reform that will broaden the path of internationalism, on which physical education has already made such progress in favor of its own prosperity as on the path to convergence and brotherhood among nations.
The office is taking on the task of dealing with this issue and working to ensure that it is practically resolved soon.
Mr. Dr. Scheiner, on behalf of Č. O. S., as well as on behalf of all the Sokols from the Slavic countries, thanks the representatives of various nations who have arranged a meeting in Prague in the same feeling of brotherly love, in order to carry out our humanitarian efforts.
The President joins these so well-put words of friend, Dr. Scheiner, and, as an interpreter of the feelings expressed by all the delegates, thanks the Sokols for the warm welcome and proof of love with which the foreign gymnasts were showered.
The meeting ends with a call:
Na zdar!
Alois Kayser,
Managing Director
N. J. Cupérus,
President
(Printed in: Sokol, 1907, 9-10)
⁂ ⁂ ⁂
Note: If you’re somewhat confused by the discussion of Alsace-Lorraine, remember that the idea of one federation per country was not in effect. A country or region or empire could have multiple federations associated with the Bureau of European Gymnastics Associations. As 100 Years of the FIG clarifies:
It is interesting to note how the people of the era were open and tolerant in spite of apparent national hesitancies.
For instance, Great Britain and Austria-Hungary each had four national unions which were ordinary members of the FEG. During this same congress the French president, Mr. Cazalet, made a proposal to admit the gymnastic societies of Alsace-Lorraine. The president, Cuperus, noted that this was a delicate matter, in 1907 these territories were part of Germany. The Deutsche Turnschaft mentioned that the gymnastic Union of Alsace-Lorraine was independent, and there were no problems. The latter was then admitted into the FEG. (After WWI, this Union became a regional society within the French Federation).
Appendix A: The Czech Text
Evropské svazy tělocvičné.
VI sjezd delegátů na radnici Staroměstské v Praze dne 1. července 1907.
Sjezd stanovený kanceláří svazovou byl na návrh několika členů odložen na dny od 29. června do 1. července.
Schůze zahájena o 11. hod. dop. předsedou p. N. J. Cupérusem z Antverp.
Zastoupeny svazy:
1. Belgie: Cupérus, de Wallens, F. Peeters.
2. Čechy: Dr. Scheiner.
8. Chorvatsko: Dr. Bučar.
4. Francie: Christman, Dr. Lachaud, Dalmas.
6. Velká Britanie: Sully.
6. Lucemburg: Bauer, Feyder, Graff, Kayser.
7. Uhry (Magyar Birodalom): Iszer.
8. Slovinci: Novák, Dr. Murnik, Dr. Ravnihar, Sajovic, Dr. Sernec.
Denní pořádek:
1. Přihlášky nových členův.
2. Má se pokračovati v pořádání mezinárodních závodů tělocvičných ?
V případě souhlasu, jak by se měly konati? (Otázka přejatá z denního pořádku z V. sjezdu v Bernu, 14. července 1906.)
V kterém městě a v kterém roce měl by se pořádati po případě IV. závod?
3. Návrh p. Dra Sanarelliho, zástupce vlašského svazu tělocvičného, část a), přednesený již o V. sjezdu, avšak dosud nepřijatý: základní pravidla a uniformita athletických závodův (skok,
běh, vzpírání břemen, atd.).
Pan předsedající vítá zástupce, dostavivší se v tak četném počtu k tomuto sjezdu, který se koná při příležitosti jedné z nejkrásnějších slavností, jež kdy moderní tělocvik konal. Tato četná účast jest nejlepším znamením, že naše práce jest blízka uskutečnění velikého ideálu, jenž jest nám drahým.
Pan předsedající navrhuje, aby se poděkovalo, obecní správě za vlídnou pohostinnost prokázanou propůjčením skvostné radnice.
I Přihlášky nových členův.
Chorvatská Obec Sokolská předkládá psanou žádost za přijetí, kterou pan předseda dává čísti. Obec má přes 60 jednot s 8000 členy. Ústřední sídlo má v Záhřebu, hlavním městě chorvatském.
Shromáždění jednomyslně. souhlasí s tím, aby Chorvatská Obec Sokolská byla přijata mezi Evropské tělocvičné svazy. Chorvatskému delegátu Dru Bučarovi uloženo, aby zaslal stanovy Chorvatské Obce Sokolské mezinárodní kanceláři.
Druhá žádost za přijetí podávána jest předsedou gymnastických jednot francouzských za sdružení tělocvičných jednot v Elsasku-Lotrinsku. —
Předseda vysvětluje, že případ sdružení elsaského jest poněkud zvláštní tím, že v Německu existuje velký svaz »Deutsche Turnerschaft«, s nímž — zdálo se — že sdružení, o němž jest řeč, jest spojeno.
Podle telegramu Dra Rühla ze Štětínu, jednatele tohoto svazu, netvoří sdružení elsaské část svazu německého, nýbrž jest sdružením samostatným Zástupcům bude se nyní vysloviti o zásadě přijímání, poněvadž až dosud bylo zvykem nepřijímati než svazy národní, svazy zemské, nikoli však pouhá sdružení.
P. Kayser, jako zástupce země sousedící s Elsasy-Lotrinskem, myslí, že telegramem přítele Dra Rühla stává se otázka velmi jednoduchou, poněvadž jest obdobnou s případem přátel britských,
jejichž čtyři svazy přijaty, jakož i s případem gymnastů Rakousko-Uherska, kde zástupci čtyř různých svazů béřou účast na naší práci. P. Christmann jest téhož náhledu. Mluví o zásluhách předsedy sdružení elsaského, přítele Jindřicha Abta, o organisaci tělocvičnou. A poněvadž sám jest rodem Elsasan, byl by šťasten, kdyby shromáždění příznivě se vyslovilo o žádosti gymnastův elsaských.
Shromáždění jednomyslně souhlasí s tím, aby sdružení elsasko-lotrinské bylo přijato mezi evropské tělocvičné svazy.
II. Má se pokračovati v pořádání mezinárodních závodů tělocvičných? V případě souhlasu, jak by se měly konati? V kterém městě a v kterém roce měl by se konati po případě IV. závod?
Pan předseda líčí několika slovy historii závodův a vysvětluje obtíže, se kterými spojeno jest jich pořádání, tím, že přirozeně vyžadují značného peněžitého nákladu. Myslí, že jest záhodno upraviti cvičení a pracovati ve smyslu návrhů obsažených v listě svolavacím. Dává čísti list p. Lawrence Lewyho z A. G. F. A. z Anglie, jenž se rovněž za úpravu přimlouvá.
Dr. Lachaud chválí nynější způsob závodův. Domnívá se, že roztřídění jest nutným k vůli úchvatnosti, že však by bylo vhodno vyhledati takový modus při cvičení, jenž by poskytoval větší volnosti cvičením specielním každého svazu.
P. předsedající znovu poukazuje k ohromné práci, jíž vyžaduje pořádání závodův. —
Pan Christmann věří, že se během času dojde ke způsobu, jenž neliší se příliš od prvních závodů, bude poskytovati více volnosti snahám jednoho každého svazu. V podstatě jest nutno pokračovati v závodech, najdou-li se svazy, které chtějí vzíti na se zodpovědnost za pořádání, a upravovati je za všeobecného souhlasu na základě nabytých zkušeností.
Pan Sully přeje si, aby doba závodu byla určena na měsíce únor nebo březen, neboť tak by svazům anglickým bylo umožněno, jich se súčastniti. Tento návrh není podporován zástupci ostatních národů, kteří vidí v tom, kdyby se závody na tak málo příznivou dobu roční stanovily, spíše překážku pro zdar podniku.
Pan de Wallens mluví v témže smyslu jako p. Cupérus, míní však, že obtíže při pořádání časem zaniknou, až závody se vžijí v evropský tělocvik.
Pan Peeters přimlouvá se, abychom se netříštili v závodech přijímajíce zásady, jež řídily závody předcházející. Kdyby se nechalo přílišné volnosti jednotlivým svazům, vzniklo by nebezpečí, že závody se stanou vlastně olympickými hrami, kdežto jest nutno především pěstovati cvičení na nářadí, jež nám přineslo tolik znamenitých výsledkův.
Poněvadž pronesená mínění různí se pouze, pokud se týče způsobu závodů, souhlasí však v zásadě na trvání této instituce, odvolává přítel Dr. Lachaud svůj dodatek, doufaje, že pořadatelé IV. závodu učiní šťastný krok ku předu a v život uvedou přání vyslovená jednotlivými delegáty.
Pan předseda předkládá tedy otázku: má se: pokračovati v závodech za nynějších podmínek ?
Delegáti odhlasovali, aby se v závodech pokračovalo, po starém způsobu.
Pan předseda jest toho mínění, že je nutno, aby se pořadatelstvu ponechala hlavní péče o materielní stránku závodů, která při prvních třech závodech byla ponechána více méně z větší části mezinárodní kanceláři a mezinárodnímu technickému výboru, skládajícímu se z vyslanců všech interessovaných svazův, který až dosud se staral o vypracování cvičení, Navrhuje, aby se žádalo na pořadatelstvu sletu, k němuž jest závod připojen, aby vypracoval předběžný návrh programu povinných cvičení, který by předložil kanceláři evropských svazů.
Tento obstará, čeho je třeba, k získání souhlasu a a pořádání závodu dovede k zdárnému konci.
Pan Bauer navrhuje, aby IV. závod odbýval se v roce 1909 v Lucemburku. Lucembursko, ačkoliv jest to země malá, učiní vše možně, aby dodalo závodu patřičného lesku, a ačkoliv gymnasté lucemburští nevládnou bohatými prostředky, vynasnaží se, aby závody dopadly co nejlépe.
Pan předsedající upozorňuje na to, že výdaje připadají na pořadatelstvo sletu, k němuž se závod připíná, kteréžto výdaje dosahují výše asi 3000 franků.
Uspořádání IV. závodů v roce 1909 svěřuje se jednomyslně Unii tělocvičných jednot lucemburských.
III. Základní pravidla a uniformita athletických závodů (skok, běh, vzpírání břemen, atd.)
Pan předseda upozorňuje, že tento bod denního pořádku dosud dostatečně neuzrál, že přípravné práce, na nichž by se mohlo budovati, nejsou ještě skončeny a že bude záhodno odročiti toto rokování na schůzi příští.
Pan Lachaud přimlouvá se za stejnost v jiném odvětví tělocvičném. Přeje si, by mezinárodní kancelář zabývala se otázkou jednolitosti prostných cvičení, aby za krátko byla prostná cvičení
našich sletů v jednom roce stejná u všech svazů sdružených.
Pan Kayser se přikloňuje rovněž k reformě a praví, že si přál (jen že později), aby tento zajímavý bod dostal se na denní pořádek dnešní schůze. Poukazuje k výhodám, jež by z toho vzešly ve prospěch dobrých mezinárodních styků, jež by tímto způsobem byly značně usnadněny. K námitce předsedy, že nelze předpisovati podobné opatření, jež by omezovalo volnost v jednání svazův, odpovídá zástupce lucemburský, že běží o to, aby byly svazy přesvědčeny o prospěšnosti tohoto opatření — aniž by ovšem byl na někom vykonáván nátlak. Vyslovuje přání, by svazy se zajímal o tuto otázku, aby otázka tato nezůstala platonickým přáním, nýbrž rozšířila se v praktickou reformu, jež nám rozšíří cestu internacionalismu, na níž tělocvik učinil již takový pokrok ve prospěch svého vlastního rozkvětu, jako na cestě k sblížení se a sbratření mezi národy.
Kancelář béře na se úkol zabývati se touto otázkou a pracovati, aby v brzku byla prakticky rozřešena.
Pan Dr. Scheiner jménem Č. O. S., jakož i jménem všech Sokolů ze zemí slovanských děkuje zástupcům různých národů, kteří si umluvili schůzku v Praze ve stejném pocitu bratrské lásky z
účelem uskutečnění našich humanitních snah.
Pan předsedající připojuje se k těmto, tak dobře přítelem Drem Scheinerem procítěným slovům, a jako tlumočník pocitů, které ovládají všechny delegáty, děkuje Sokolům za vřelé přijetí a za důkazy lásky, jimiž cizí gymnasty zasypávali.
Schůze končí za volání:
Na zdar!
Alois Kayser,
jednatel.
N. J. Cupérus,
předseda.